Podzimní návštěva Mahanga

Začátkem listopadu jsem se vrátil z krátké návštěvy v Tanzánii, kde jsem mimo jiné navštivil vesnici Mahango a katolické sestry v Mbeyi. S potěšením vám musím oznámit, že škola, kterou jsme společně (vy, my a oni) postavili, slouží svému účelu. Ve škole pro předškolní děti přibylo studentíků a je jich už více jak padesát. Všichni už mají uniformy a čile dělají pokroky v angličtině, psaní a počítání. To je dopoledne. Odpoledne přicházejí starší studenti ze střední školy (mezi nimi i naši 4 sirotci, které jsme sponzorovali), aby se doučovali angličtinu. Je mezi nimi i pár dospělých, což mě těší. Končí se až se západem slunce. Učitel je zatím spokojený, i když chudák to má těžké, lidi někdy neplatí školné nebo jen část, navíc musí chodit denně pěšky 4 km tam a zpět, protože bydlí ve vedlejší vesnici. Zřejmě mu koupíme kolo.

Foto: shromáždění vesničané mě vítají u naší nové školy; i bubeníci si připravili svůj program



Katolickým sestrám jsem předal 28 000 Kč (při převodu na tanzanijské šilinky 1.609.400 TSh), se kterými začnou stavět misiji v Mahangu. Částka snad bude stačit na základy, i když původní odhad byl 2x vyšší. Vesničani nicméně sami vypálili většinu cihel a nasbírali kámen na stavbu, aby se ušetřilo co nejvíce. Všechny věkové skupiny se zapojily do práce a hlavně ženy si zaslouží pochvalu. Vědí, že když se nebudou snažit sami, stavba neporoste rychle a samy si uvědomují, jaký přínos pro ně bude nová misije mít.

Foto: na začátek vyučování si děti hrají před školou. Uniformy jsou povinné v každé škole.


Byl jsem zkontrolovat solární systém na klinice v Mahangu-Simike, protože si stěžovali, že jim nejede, ale jak se ukázalo, doktor ani nevěděl, jak to zapnout a na soláru byl silný nános prachu, kterého je tam teď všude plno díky silnému větru. Panely jsme s učitelem omyli, zkusil jsem elektřinu, jela a tak jsem ještě změřil výkon, ale ten je poměrně slabý, a baterka se dlouho nabíjí. Stačí tak na 2-3 hodiny světla denně (resp. nočně ). Budeme proto kupovat (nebo možná dostaneme) panel s jinou technologií a silnějším výkonem.

Foto: starší žáci ze střední školy, kteří chodí na odpolední doučování angličtiny; vypálená hromada cihel připravených na stavbu misie


Měl jsem setkání s jedním tanzanijským podnikatelem a dobrodincem, který nám slíbil pomoci a daruje nám 2 použité šicí stroje, vybavení na 2 kliniky, které spravují katolické sestry a 2 pluhy pro Mahango. Detaily jsou v jednání a budeme vás o nich informovat. Co se týká pluhů, chceme začít komunitní obdělávání půdy, kdy se dá více lidí dohromady a obhospodařují lán pole spolu. Začneme se dvěma skupinami žen, kterým darujeme pluh a poskytneme půjčku na koupi vola. Pole obě skupiny už mají. Pluh je další stupeň pokroku v porovnání s motykami, ženy budou moci obdělat více půdy, více sklidit a tím pádem si něco více vydělat. Není to sice traktor, ale výrazný pokrok to pro ně je.



Na základní škole v Mahangu jsem měl řeč a řekl jim o našem programu Škola škole (viz naše web stránky) a zároveň požádal žáky některých stupňů (na všechny nebyl čas, je jich přes 400), aby nakreslili jejich představu Evropy. Přivezl jsem jim z Anglie pastelky a voskovky, v Mbeyi koupil papír a pod našim dozorem se dali do práce. Když jsem jim zadal téma, dívali se všichni po sobě včetně učitelů, protože nikdo z nich nikdy Evropu neviděl. Ředitelka mi to i řekla, ale já jsem se jen smál, že aspoň to bude zajímavější. Spousta žáků držela pastelky nebo voskovky v ruce poprvé v životě, ale brzy se otrkali. Většinou kreslili, to co znají, takže to skončilo s Evropou s ananasy, africkými zvířaty apod. Nejlepší práce budou vystaveny v partnerských školách v ČR.

Foto: žáci základní školy kreslí svoji představu Evropy pro jejich partnerské školy na Moravě


Jak vidíte, čeká nás v lednu spousta práce. Pojedeme 4 dobrovolníci na 3 měsíce a v únoru za námi přijedou na měsíc další 3 dobrovolníci . Většina ze získaných prostředků půjde na stavbu misijního domu pro katolické sestry, ale samozřejmě nás čeká také sponzoring stávajících a nových studentů-sirotků, práce se skupinami žen, pomoc katolickým sestrám při jejich projektech (vzdělávání a zdravotní péče), aktivity s žáky základních škol na venkově v rámci programu Škola škole a mnoho jiných menších činností. Jestli tedy přemýšlíte, že byste přispěli na sbírku, máte šanci. Těm, kteří již přispěli, mockrát děkujeme a všem vám jménem našeho Občanského sdružení Bez mámy děkuji za pozornost, kterou nám a našim projektům věnujete a těšíme se, že s námi zůstanete i v budoucnu.

Jsme hrdí a šťastní, že vás máme.

Ondřej Horecký
předseda Občanského sdružení Bez mámy
www.bezmamy.estranky.cz